Kristus vstal z mrtvých!
Dnes Církev s radostí pokračuje ve slavení Vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista a zároveň si připomíná ty, kdo Mu na konci Jeho pozemského života prokázali poslední službu – laskavost a odvahu pohřbít Jeho tělo. Byli to dva muži, členové židovské velerady – Josef z Arimatie a Nikodém. Právě oni se odhodlali jít za Pilátem a vyžádat si Tělo Ježíšovo. Se zbožnou úctou, a přesto ve spěchu kvůli blížícímu se svátku, je ovinuli do plátna spolu s vonnými mastmi a uložili do nového hrobu vytesaného ve skále.
Některé ženy, které stály pod křížem a které doprovázely Pána během Jeho života, viděly, kam byl pochován. Po uplynutí sváteční soboty připravily vonné masti – myro –, aby Jeho tělu prokázaly poslední poctu. Prvního dne po sobotě, ještě za tmy, spěchaly ke hrobu.
Tato neděle je v Církvi známa jako Neděle žen myronosic – žen, které s oddaností sloužily Kristu a nyní se staly prvními svědky Jeho prázdného hrobu. Evangelia uvádějí jména sedmi z nich, v čele s Marií Magdalenou, z níž Pán vyhnal sedm zlých duchů, a která se podle svědectví evangelistů stala první, jíž se Kristus po svém zmrtvýchvstání ukázal.
Svatá tradice však věří, že první, kdo uviděl Vzkříšeného Pána, byla Jeho Matka, Přesvatá Bohorodice. Evangelia o tom mlčí, ale otcové Církve, jako sv. Řehoř Palama, připomínají, že “druhá Marie”, která přišla ke hrobu spolu s Marií Magdalenou, nebyla nikdo jiný než sama Matka Boží. Byla to ona, která stála při Synu až do konce, a byla to ona, kdo první zakusil radost vzkříšení.
Tyto ženy, které se neodvrátily ani tváří v tvář smrti, byly odměněny tím, že jako první uslyšely radostnou zvěst anděla: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen!“ Ony se staly prvními hlasatelkami Evangelia – „apoštoly apoštolů“. V nesmírné bázni i radosti běžely, aby přinesly zprávu učedníkům.
Tímto nám ukázaly, že opravdová víra se projevuje skutky – odvahou, věrností, láskou až do krajnosti. A proto jsou ženy myronosice i dnes pro nás vzorem víry, služby a statečnosti.
Bratři a sestry, i my jsme voláni, abychom jako ony sloužili Kristu, a to nejen slovy, ale skutky. Víra bez skutků je mrtvá. Kéž se naše srdce stane myronosnou nádobou, plnou milosti, milosrdenství a lásky. A kéž i nám zazní andělské slovo: „Kristus vstal z mrtvých!“ – abychom jej přijali celým srdcem a nesli světu svědectví o Životě, který přemohl smrt.
Kristus vstal z mrtvých – vpravdě vstal z mrtvých!