O víkendu 22. – 24.5. se konal již pátý „farní víkend“ naší církevní obce. Sešlo se nás asi 60 a společný čas jsme trávili stejně jako loni ve středisku DDM u Lhotky u Mělníka.
Obvyklé máme zajímavé hosty (většinou ze zahraničí), kteří se s námi dělí o své názory a zkušenosti odjinud. Letos jím byl prof. Michael Burmistrov, který v současné době žije v Paříži, kam odešel pro nesouhlas s ruskou válkou proti Ukrajině. Dříve žil v Moskvě a na univerzitě vyučoval theologi a religionistiku. S manželkou – psycholožkou – vychovali a vychovávají 11 dětí.
Hlavním tématem tohoto víkendu bylo, jak má křesťan žít a nezbláznit se v dnešním světě. Resp. jak si uchovat svou křesťankou identitu a „neutonout“ v okolním sekulárním moři.
V sobotu jsme začali pobožností, kterou s námi přijel sloužit o. Milan.
Dopoledne byla hlavní přednáška Michaela Burmistrova. Po obědě se zájemci vydali do nedalekých pískovcových skal, což byla zvláště pro děti úžasná prolézačka. Ostatní zůstali v kempu, odpočívali, jezdili na loďkách apod. A našli se i tací, kteří se učili plést čotky.
Odpoledne bylo setkání, kde jsme mohli komentovat a reflektovat témata z dopolední přednášky.
Po večerních modlitbách jsme se sešli u táboráku, kde jsme opékali a zpívali za doprovodu kytaristky Kristiny.
V neděli jsme se po ranních modlitbách rozdělili do dvou skupin a společně se zamýšleli nad evangelijním čtením dnešního svátku sv. Cyrila a Metoděje.
Během dopolední přednášky, odpolední besedy a společného čtení Písma měly děti vlastní program, jenž spočíval v nácviku dramatizace dvou Ježíšových podobenství (o milosrdném Samařanovi a marnotratném synu), aktualizované na současné reálie. A přehrání těchto nadčasových dramat patřilo k jednomu z vrcholů víkendu.
Snad mluvím za všechny, když napíšu, že jsme si víkend užili a byl pro nás povzbuzením a posilou, která nám snad vydrží na další cestu světem, v němž trávíme většinu času obklopeni lidmi, kteří jsou k Bohu a jeho Církvi naprosto lhostejní.
