Dne 2. dubna večer se v katedrálním chrámě sv. Cyrila a Metoděje konala jitřní bohoslužba s celým čtením velkopostního kajícího kánonu svatého Ondřeje Krétského a životopisu ctihodné Marie Egyptské.Velký půst nás vede na cestu pokání, vnitřního ticha a očištění srdce. V pátém týdnu postní doby před nás Církev staví velký duchovní obraz – postavu svaté Marie Egyptské. Její příběh je živým důkazem, že ani ten největší pád není překážkou pro Boží milost, pokud se člověk z celého srdce obrátí.
Marie byla ženou, která hluboce propadla hříchu. Její život byl naplněn tělesností, sobectvím a duchovní prázdnotou. A přesto – právě v této temnotě jejího života zazářilo světlo Boží pravdy. Setkání s Kristem ji zlomilo, ale nezničilo. Naopak – právě skrze pokání se stala jednou z největších kajícnic a světic Církve.
V těchto dnech nasloucháme velkému kajícímu kánonu svatého Ondřeje Krétského. Každý jeho verš je zrcadlem pro naši duši – klade nám otázky, volá nás k návratu, rozkrývá ty nejhlubší stíny a nabízí naději. Společně s Marií Egyptskou se tak učíme pokoře, víře a opravdové lítosti, která nevede ke strachu, ale k proměně.
Mariino stání není jen bohoslužba, ale vnitřní stav – chvíle, kdy se člověk zastaví, podívá do hloubky svého srdce a přizná si, kde je, kam směřuje, co potřebuje uzdravit. Je to stání před Bohem – v pravdě, ale i s důvěrou, že On je milosrdný, odpouštějící a přijímající Otec.
Ať nás tento čas povzbudí, aby náš půst nebyl jen vnější, ale skutečně proměňující. Abychom spolu s Marií nalezli sílu opustit starý život, odpoutat se od vášní a jít po cestě víry ke světlu vzkříšení.
